Večerní běh

Habrový les. Léto. Pozdní odpoledne, skoro večer. Z korun stromů slyšet sýkorky.

Lehké, měkké boty s pravidelností dopadají na šedohnědou lesní půdu. Měkký, zelený mech. Vystupující kořeny. Před očima větvičky mladých buků. Stezka jde mezi nimi. Plno mušek ve vzduchu. Pozor na oči.

Cestička stoupá. Dýchej. Dýchej! Pomaleji. Žádný spěch.

Stromky kolem ustupují. Na kůži občas dopadne světlo. Slunce. Oranžově se zableskne, zahřeje a zase zmizí. Průsvitná klenba zeleného listí nad hlavou. Jde přes ni tušit azurová modř oblohy. Je teplo

Klid

jen stromy a ptáci

...

a ticho.