Dělení úseček třemi, pěti a sedmi

27.02.2017 00:03

Při kresbě lidské postavy je užitečné ovládat proporce a jejich zakreslování. Z toho plyne potřeba dělit již nakreslené úseky, např. máme-li výšku postavy a chceme určit velikost hlavy, můžeme využít skutečnost, že hlava odpovídá cca 1/7 výšky člověka. Máme-li například výšku obličeje od konce čela k bradě, pak víme, že kořen nosu je v 1. třetině a bod mezi obočím ve 2. třetině této výšky. A máme-li výšku celé hlavy, pak čára úst je v 1/5 výšky a bod mezi obočím ve 3/5.

I. Podobnost

Univerzální způsob dělení délek (nechceme-li dělit odhadem) nás učili už na střední škole, když jsme probírali kapitolu "Podobnost". Mohli jsme danou úsečku rozdělit na libovolný počet stejně velkých částí. Postup byl následující:

1.) Z bodu A úsečky AB veď různoběžku k AB.

2.) Na tuto různoběžku nanes tolik dílků, na kolik chceš rozdělit AB. Začni nanášet od bodu A. Velikost dílků je libovolná, musí však být všechny stejně dlouhé.

3.) Koncový pod posledního dílku (bod X) spoj s bodem B. Každým dílkem na různoběžce pak veď rovnoběžnou čáru s přímkou BX. Tyt rovnoběžky rozdělí rovnoměrně úsečku AB na daný počet částí.

 

II. Nekonečné řady a půlení

 

Nechceme-li vytvářet pomocné čáry v obraze, můžeme využít následujícího postupu pro dělení na 3, 5 a 7 částí (šly by vymyslet jiné, máte je za domácí úkol). Vychází z nekonečných řad a umožňuje nám dosáhnout rozdělení pomocí opakovaného půlení:

Konstrukce jedné třetiny ... 

... konstrukce pětiny úsečky...

... a jedné sedminy:

 

 

 

 

 

 

III. Opět trojúhelník...

Narozdíl od podobnosti nepoužijeme různoběžku a rovnoměrné dílky, ale vrchol a středovou příčku. V bodech je vypsáno dělení na třetiny

1.) Nad úsečkou AB sestrojíme trojúhelník ABC. 

2.) Spojením středů AB a BC vznikne středová příčka.

3.) Středem příčky a bodem C vedeme přímku. Přímka vytíná na AB její třetinu.

Obecně lze uvedený postup použít opět pro jakékoliv dělení, záleží jen na poloze bodu, který si zvolíme na střední příčce, resp. jakou část střední příčky bod ohraničuje. Chceme-li N-tinu z úsečky AB, na střední příčce volíme "(N-1)tinu". Pro konstrukci 1/7 AB umístíme bod do 1/6 střední příčky, pro 1/5 AB umisťujeme bod do 1/4 příčky atd. 

[Jirka]